Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download

Dental Tribune Czech and Slovak Edition

2 Leden/Únor 2011 Úvod: Pojem frenum je odvozen od latinského slova „fraenum“. Frena jsou trojúhelníkové záhyby nacházející se v alveolární sliznici horní a dolní čelisti, mezi velkými řezáky a v oblasti mezi špičákem a premolárem. Frenum je možné klasifikovat podle jeho tvaru jako: – dlouhé a tenké – krátké a široké Podle druhu úponu lze frenum klasi- fikovat jako: (Placek et al. 1974) – mukózní – gingivální – papilární – pronikající papilou Je-li místo úponu frena na okraji gin- givy, může to představovat problém (Corn, 1964). Tento druh abnormál- ního úponu frena může být příčinou recese okraje gingivy. Abnormální úpon frena se může rozpínat a při napnutí rtu odtahovat okraj gingivy nebo papily od zubu. Frenum, které zasahuje k okraji gingivy, může pře- kážet při odstraňování zubního plaku a napětí takového frena může vést k otevření sulku. Tyto podmínky mohou výrazně při- spět k hromadění plaku a bránit řád- né orální hygieně. Anomálii frena je možné odstra- nit frenektomií nebo frenotomií. Termíny frenektomie a frenotomie označují zákroky, které se liší ve stupni chirurgického zásahu. Fre- nektomie je úplné odstranění frena, včetně jeho úponů ke kosti pod ním, a je potřebná k úpravě abnormální- ho diastema mezi horními velkými středními řezáky (Friedman, 1957). Frenotomie je odříznutí a přemístění úponu frena. Indikace pro frenektomii zahrnuje: – odstranění pnutí na okraji gingivy (průvodním jevem je napnutí frena s nebo bez recese gingivy) – umožnění ortodontické léčby – umožnění domácí péče Techniky frenektomie: – konvenční technika – použití laserů na měkké tkáně KONVENČNÍ TECHNIKA: vy- užívá tradičních nástrojů, jako jsou skalpely a parodontální nože. Pro techniku konvenční frenektomie jsou uváděny různé postupy. Patří mezi ně postupy podle Dieffenbacha, Schu- chardta a Mathise. Nejpoužívanější jsou postupy podle Dieffenbacha, plastika ve tvaru „V“ a Schuchardto- va plastika ve tvaru „Z“. Frenektomie – Srovnání konvenčních technik a diodového laseru Dr. M. L. V. Prabhuji, Prof. Dr. S. S. Madhu Preetha, Dr. Ameya G. Moghe, Indie Obr. 6Obr. 5 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Schéma 1 Schéma 2 Pacient, jehož snímek je na obráz- ku 1, byl odkázán na endodontistu, protože prvnímu lékaři se nepoda- řilo lokalizovat kořenové kanálky. Pacient trpěl bolestmi zubu 25 při žvýkání a mírnou spontánní bolestí, což vedlo před postoupením případu specialistům k diagnóze nevitální dřeně. Lékař před odesláním paci- enta zub otevřel, aniž by lokalizoval kanálek. Poté pacienta předal speci- alistům. Tato kazuistika se zabývá klinickými nálezy, postupem a po- tenciálními komplikacemi ošetření případu z pohledu plánování ošetře- ní a pojednává o klinickém postupu a použitých materiálech. Po předání specialistům byl pacient asymptomatický a bez otoků. Zub byl mírně citlivý na poklep, vyšetře- ní pohmatem, pohyblivost a vyšetře- ní sondou bylo v normě. Z rentgeno- vého snímku byly na zubu 25 zřejmé otevřené okraje korunky a kalcifiko- vané kanálky. Rizikové faktory při endodontic- kém ošetření zubu 25: V případě, že by se trepanační vstup v korun- kové části odklonil od apikální linie, je u zubu 25 mírné riziko cervikální perforace. Dokud nebudou kanál- ky lokalizovány, je nutné vynaložit veškeré úsilí na to, aby byl dentin odstraňován ve směru skutečného kanálku. Odstranění příliš velkého množství dentinu v cervikální oblasti zubu by mohlo, kromě rizika perforace, na- rušit strukturu korunkové části zubu natolik, že by byla náchylná k prask- nutí v koronální a nakonec i kořeno- vé oblasti. Před zahájením ošetření by zde mělo být určeno hlavní apikální zúžení a hlavní apikální průměr – bylo před- pokládáno hlavní apikální zúžení .08 a apikální průměr pro hrot typu ISO #40 nebo možná #50. Pokud je trepanační otvor příliš ši- roký, může být ohrožena rezistence keramického pláště korunky – na rtg snímku je patrné, že zub 25 je opat- řen metalokeramickou korunkou. Z důvodu získání větší optické a taktilní kontroly při endodontic- kém ošetření je nezbytné použití vizualizace a zvětšení. Optimální je chirurgický operační mikroskop (SOM) (Global Surgical, St. Louis, Mo.). U tohoto případu bude vhod- nou alternativou lupa 4,8x Class IV HiRes Plus s osvětlením (Orascop- tic, Middleton, Wis.). Vyčerpávající pojednání o použití SOM nebo lupy není v možnostech tohoto článku, je ale třeba zmínit, že po vyjmutí provizorní výplně je možné vyhodnotit strukturu a bar- vu dentinu, podle čehož lze určit správný směr preparace do ústí ko- řenového kanálku. Velice důležitá je hloubka odstranění dentinu při zá- kroku. Postoupí-li lékař při zavádě- ní kořenového nástroje o 7 až 8 mm a nelokalizuje kanálek, je velice pravděpodobné, že se od linie ka- nálku odklonil a riziko perforace je velmi vysoké. Jakmile je kanálek lokalizován a jeho rozšiřování je vedeno špatným směrem, čelí lékař riziku zabloková- ní kanálku. Pronikače (.12, .10 nebo .08) nebo vrtáčky Gates Glidden (jako první kořenové nástroje) jsou kontraindikovány, protože při jejich použití by mohlo snadno dojít k za- blokování kanálku dentinem nebo úlomky dřeně. Daleko vhodnější a velice důležité je věnovat čas práci s malými ručními K-file kořenovými nástroji a kanálek pročistit od ústí k apexu. Před pou- žitím RNT kořenových nástrojů je nutné upravit počáteční rozměr ka- nálku z #6 na #15. U tohoto klinic- kého případu byly lokalizovány dva kanálky a byl zaveden zahnutý ruční K-file kořenový nástroj #6 natolik, až hmatatelně zarazil v malém zú- žení foramen apicale (MC). Poté byl ke zjištění skutečné pracovní délky kanálku (TWL) použit elektronický apexlokátor, potvrdila se délka na- měřená jako rozdíl mezi zavedením prvního RNT kořenového nástroje do apexu a zavedením posledního RNT kořenového nástroje do apexu. Systém RNT použitý u tohoto kli- nického případu byl Twisted File* (SybronEndo, Orange, CA, USA). Břity na TF se vyrábí kroucením nikl-titanu ve fázi rhomohedrického krystalického uspořádání. Trojhran- ný průřez nástroje dosažený spe- Problematika kalcifikovaných kanálků, kazuistika Richard E. Mounce, DDS Preetha, Dr. Obr. 1: Klinický případ (zub 25) před zákrokem praktického zubního lékaře Obr. 1 Obr. 2: Klinický případ po zákroku specializovaných zubních lékařů Obr. 2 Obr. 1: Abnormální úpon frena – Obr. 2: Umístěná svorka a provedení řezu – Obr. 3: Šití – Obr. 4: Dva měsíce po zákroku – Obr. 5: Úpon papilárního frena – Obr. 6: Provedení horizontálního řezu – Obr. 7: Náznak „Z“ plastiky – Obr. 8: Šití DT strana 4 DT strana 3